Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ornitofauna Cvilínského Předního a Zadního kopce u Krnova a její ochrana
Čermák, Václav
Václav Čermák Ornitofauna Cvilínského Předního a Zadního kopce u Krnova a její ochrana Tato bakalářská práce se zabývá aktuálním druhovým zastoupením ornitofauny Předního a Zadního Cvilínského kopce u Krnova a výskytem doupných stromů vhodných pro hnízdění dutinových druhů ptáků v této lokalitě. Výsledky práce se dále snaží vztahovat do souvislostí a porovnat je se stavem ornitofauny z roku 2001. Pro monitoring ornitofauny byla použita bodová metoda a metoda prostých pochůzek. Monitoring doupných stromů byl prováděn přímým pozorováním v terénu. Ve sledované lokalitě bylo zjištěno celkem 51 druhů ptáků. Z toho jich je 25 hnízdících a 13 chráněných zákonem. Dále bylo na lokalitě zjištěno 109 doupných stromů. Práce dále obsahuje hodnocení výskytu dutinových druhů ptáků a navrhuje rámcové zásady péče pro hospodaření v těchto lesích s cílem podpory místní ornitofauny.
Hodnocení vlivu vybraných agroenvironmentálních opatření a krajinných prvků na avifaunu
Slavkovský, Radim
Cílem této práce, s názvem Hodnocení vlivu vybraných agroenvironmentálních opatření a krajinných prvků na avifaunu, bylo v předem určené lokalitě provést mapování ptačích druhů se zřetelem na polní ptáky v závislosti na prováděných nebo provedených AEO a zakládání nových krajinných prvků. Pro určení míry vlivu opatření na jednotlivé druhy byla použita relativní bodová metoda. Pomocí této metody bylo v mapovaném území zaznamenáno celkem 453 jedinců v 37 druzích, u nichž byl zkoumán vliv těchto opatření. Ze 14 druhů označených pro potřeby této práce jako polní ptáci bylo pozorováno 10 druhů. Oba druhy opatření prokázaly vliv na druhové složení a početnost ptačích populací ve sledovaném území. Usuzovat na vliv těchto opatření, na ptačí populace zemědělsky využívané krajině z dlouhodobého a globálního hlediska, však není s ohledem na krátkodobost sbíraných dat možné. V dané lokalitě bude nutné pokračovat v ornitologických průzkumech a posuzovat vliv jednotlivých opatření v dlouhodobějším časovém horizontu.
Vliv dřevinné skladby a stáří lesních porostů na složení hnízdních ornitocenóz
Neoralová, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá posouzením vlivu vybraných porostních charakteristik listnatých lesních porostů na složení hnízdních ornitocenóz. Především je studován vliv dřevinného složení porostu, věku a struktury porostu a početnosti doupných stromů. Pomocí bodové metody sčítání bylo zjištěno složení ortnitocenóz na 50 sčítacích bodech umístěných systematicky v porostech o různém stáří a s rozdílným dřevinným složením (především různé zastoupení buku lesního (Fagus sylvatica L.) a dubů (Quercus spp.)) Celkem bylo zjištěno 1119 párů ptáků náležících do 38 ptačích druhů. Ukázalo se, že zastoupení dubu v porostu ovlivňuje početnosti pěnkavy obecné, strakapouda velkého, sýkory modřinky, kosa černého, žluvy hajní, kukačky obecné a holuba hřivnáče. Zastoupení buku lesního v porostech ovlivnilo některé druhy ptáků, ve většině případů opačným vývojem trendu početnosti, než zastoupení dubu. Počet druhů, jedinců i diverzita ptačích společenstev na sčítacím bodě rostla se zvyšujícím se zastoupením dubu a naopak klesala se zastoupením buku. Stáří porostu a prostorová struktura se jevila pro některé ptačí druhy důležitým faktorem výskytu. Nejvyšší druhové bohatství bylo zaznamenáno ve starých porostech. Doupné stromy se objevovaly především právě ve starých porostech a měly vliv na přítomnost lejska bělokrkého, brhlíka lesního, budníčka lesního a budníčka menšího. Obecně diverzita, počet druhů a jedinců s počtem doupných stromů rostla. Byly vypočítány hnízdní hustoty. Ptáci s nejvyššími hnízdními hustotami byli: pěnkava obecná, sýkora koňadra, brhlík lesní, sýkora modřinka, budníček menší, strakapoud velký. Také byl zjištěn pokles abundance ornitofauny v průběhu hnízdní sezóny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.